Odtokové poměry a protipovodnová opatření

Profily na řece Moravě

Průměrný průtok v jednotlivých místech na řece Moravě dle ČHMÚ

Místo	ČHP	ř.km [km]	Průměrný průtok Qa [m3/s]	Stoletá voda Q100 [m3/s]
Profil toku Morava - Kostelany nad Moravou	4-13-02 Morava od Olšavy po Myjavu (756 km2)	154,300	58,4	780

Přes katastrální území Moravský Písek z severovýchodu na jihozápad protéká Nová Morava. Dalším povodňovým ohrožením je Polešovický potok.

Koryto Nové Moravy je v k.ú. Moravský Písek upraveno - provedena regulace toku, zpevněním břehů a koryta, pro ochranu obce Moravský Písek.

 Odtokové poměry jsou také ovlivněny mimořádnými situacemi na říčním toku,v katastru obce Moravský Písek se jedná o ledové jevy. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří část toku, na správním území obce Moravský Písek, mezi méně kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům
a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Při chodu ledů dochází k tvorbě ledových bariér, kdy může tok vybřežovat
i při malých průtocích.

Vodní díla

(viz také ustanovení § 55 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy.

Vodní nádrž

je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený
k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže
• ochranné (retenční) nádrže
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
• rybochovné nádrže
• víceúčelové nádrže

Jez

je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem
• dosažení bezprostředního spádu
• zmírnění průtočné rychlosti
• zvýšení hladiny podzemních vod

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do dané výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Kritická místa

Kritickými místy při průchodu povodní v obce Moravský Písek nejsou žádná zdymadla, a proto ohrožení z tohoto pohledu nehrozí.

Místa omezující odtokové poměry

Místa omezující odtokové poměry – jedná se o místa, kde dochází k omezení spočívajícím ve zmenšení průtokové kapacity koryta, hrozí zde kumulace splavenin nebo ledových ker a následné zmenšení průtokové kapacity.

V k.ú. Moravský Písek , tok Nová Morava a Polešovický potok 

Protipovodnová opatření obce Moravský Písek

SOUČASNÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V OBCI - je zřejmé, že samostatná ochrana před povodněmi zahrnuje celý soubor opatření, aby se potenciální povodeň podařila odvrátit či alespoň eliminovat. Důležitý je však také fakt, že mnohdy si příroda nevybírá, a tak neexistuje stoprocentní ochrana před povodní či před jinými přírodními živly. Jelikož povodeň v roce 1997 v Moravském Písku dosahovala značných rozměrů, bylo evidentní, že je nutné řešit protipovodňovou ochranu zastavěného území obce. Na základě těchto rozsáhlých povodní byl v roce 1998 zpracován firmou Aquatis, a. s., Brno Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy a následně pak byla v roce 2002 zpracována studie odtokových poměrů obce a její dílčí část obsahuje návrh řešení protipovodňové ochrany, a to protipovodňovou homogenní hráz pro obec Moravský Písek, která by řešila ochranu zastavěného území obce a zajišťovala neškodný akumulační prostor v inundačním území za pravobřežní hrází odlehčovacího rameny řeky Moravy tzv. Nové Moravy. O dva roky později se tento návrh stal skutečností.

Zemní homogenní protipovodňová hráz

V katastrálním území obce je řešeno těleso zemní homogenní protipovodňové hráze, která je částečně umístěna na okraji zastavěného území obce a z části mimo něj, a to na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích v údolní nivě Moravy. Hráz je rozdělena silnicí II. třídy II/495 směrem na Uherský Ostroh na část A a B. Část A je situována směr k Veselí nad Moravou. Část B vede od spojovací hranice obou částí směrem k Nedakonicím. Tyto části hráze se liší podle příčného řezu. V místech, kde dochází křížení s polními cestami, jsou přes těleso hráze situovány hospodářské přejezdy. V místě ukončení částí hráze A a B jsou železobetonová čela zakotvená do tělesa hráze. Mezi jednotlivými částmi A a B hráze na silnici II/495 je propojení obou částí hráze v případě povodně zabezpečováno systémem mobilních zábran od firmy EKO – SYSTÉM neboli mobilních vrat. Ta jsou za běžného stavu, tedy kdy nehrozí mimořádná událost povodní, demontována a uskladněna. Jsou rozdělena na jednotlivé části a skládají se tedy postupně, což umožňuje je aplikovat bez použití mechanického zařízení.

Zemní homogenní protipovodňová hráz v místě dělení na A a B

Díky jednoduchosti řešení je povodňová hráz spojena zhruba do 15 minut. Nevýhodou je však to, že od roku 2009 neproběhlo žádné cvičení dobrovolných hasičů, kdy by byla možnost mobilní zábrany nainstalovat a zkusit tak ukotvení těchto zábran, které se nacházejí přímo na pozemní komunikaci. O dalším možném cvičení se pouze v obci proslýchá, ale po dobu psaní této práce zatím neproběhlo.

Mobilní těsnící propojení částí A a B sypané hráze v místě komunikace na Veselí

Protipovodňová hráz – část A:

• délka 795,37 m;

• šířka koruny 3 m, sklon 1 %;

• počet hospodářský přejezdů – 2.

Protipovodňová hráz – část B:

• délka 1061,11 m;

• šířka koruny 3 m, sklon 1 %;

• počet hospodářský přejezdů – 2;

• počet propustků DN 600 – 2.

Propojovací úsek mezi částí A a B:

• úhel křížení se silnicí II/495 - 71°;

• vodorovná vzdálenost mezi betonovými čely části A a B – 13,90 m;

• výška mobilní protipovodňové stěny 1,85 m.