Moravský Písek
digitální povodňový plánHistorické povodně
Na území obce Movavský Písek se v minulosti vyskytly jak zimní a jarní povodně zapříčiněné táním sněhové pokrývky v kombinaci s deštěm či ledovými jevy a také letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Následující tabulka uvádí přehled vybraných nejvyšších zaznamenaných vodních stavů, průtoků a jejich doby opakování v hlásném profilu Moravy, Kostelany nad Moravou.
Údaje o nejvyšších známých povodních v hlásném profilu Morava, Kostelany nad Moravou:
Březen 1999, kulminace při 444 cm (kulminační průtok 708 m3/s).
Březen 2000, kulminace při 514 cm (kulminační průtok 1020 m3/s).
Leden 2002, kulminace při 455 cm (kulminační průtok 516 m3/s).
Leden 2003, kulminace při 449 cm (kulminační průtok 782 m3/s).
Důležitým poznatkem pro hodnocení území jsou údaje o výskytu historických povodní.
Správní území obce Moravský Písek bylo zasaženo povodněmi v r. 2006 a 2013.
POVODNĚ 1997
Přírodní katastrofa v podobě povodní v červenci v roce 1997 se tvrdě zapsala do historie naší země. Tato mimořádná událost nese s sebou období extrémních dešťů, které nestačila pojímat půda a ani koryta toků, vlévajících se do řeky Moravy. Byly to povodně nedozírných rozměrů a následků. Těmto ohromným vodním přívalům se nevyhnul ani Moravský Písek. Přestože obcí přímo žádný větší vodní tok neprotéká, je přesto ohrožována rozlivem vybřežující vody z řeky Moravy, která se nachází v katastrálním území obce Nedakonice, Uh.Ostroh i Veselí n. Moravou.
V minulosti byly povodně v obci zaznamenány v roce 1930 a 1937, kdy došlo k rozlivu vod z Moravy po obou stranách silnice č. II/495 z Moravského Písku směrem na Uherský Ostroh, zatopeny byly nižší části obce, a to především v oblasti Dolní baráky i obytné domy, humna, chovy drobného domácího zvířectva a zahrady. Když v červenci v roce 1997 začala v protékající řece Moravě stoupat nekontrolovatelně voda, mnoho lidí tento úkaz sledovalo s obavami, jiní zase se zájmem, ale málokoho by napadlo, že za několik málo hodin jejich pozorovací stanoviště zmizí pod vodními proudy a spojí se v jednu vodní hladinu.
První vlna přišla ze směru od obce Nedakonice, kde se postupně již zvyšovala rozlitá hladina vody u silnice č. II/495 mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem, a nedaleký Polešovický potok, který tímto místem protéká, nestačil nahromaděnou vodu převádět, a tak došlo k prvnímu zaplavení obce, a to v oblasti Nedakoničky, kde voda nekompromisně
zaplavila 42 rodinných domů.
Na základě toho začala fungovat povodňová komise obce, která byla rozdělena celkem do tří směn v čele s předsedou Ing. Jiřím Zajkem a zástupcem Zdeňkem Janíkem. Složení povodňové komise dle skutečnosti: • první směna – Ing. Jiří Zajko, František Joch, Jaroslav Filípek, Ing. Milan Dobešek; • druhá směna – Zdeněk Janík, Ing. Miroslav Dula, MUDr. František Hálka, Pavel Korvas, Josef Blatecký; • třetí směna – František Hanák, Ing. Jan Rýpal, Oldřich Hájek, Stanislav Vaštík.
Vlídnost a pomocnou ruku podali také pracovníci z Polska, kteří v obci pracovali na vybudování nové kanalizace. Poskytli občanům díky své stavební technice pomoc při realizování ochranných hrází a záchraně majetku. Zatímco oni pomáhali u nás, v jejich rodné zemi v Polsku vodní živel - Visla - začal také zaplavovat obce a města. Ochranné hráze, které byly mobilně vystavěny z pytlů s pískem a které měly zabránit rozšíření povodně v rodinných příbytcích, z počátku odolávaly přívalům přibývající vody, avšak nicméně do doby, než došlo k protržení hráze u odlehčovacího ramene řeky Moravy. Když se už voda valila plnou svou silou přes silnici č. II/495, nešlo již zabránit zatopení rodinných domů v ulicích Dolní baráky, Ostrožská, Lesní. Zaplavena byla i oblast zvaná Samota, tou je občany označována oblast Moravský Písek-kolonie směrem na Veselí nad Moravou.
Obr. - Zatopená část Moravského písku po protržení hráze kolem komunikace II/495
Dalším ovlivňujícím faktem byla také stoupající podzemní voda, která představuje jakýsi stabilizátor odtokových poměrů z půdy. V případě rozlivů vodních toků do inundací však hladiny podzemních vod prudce stoupají na povrch. Což se také projevilo u většiny zaplavených domů. Kvůli zaplavení těchto staveb se muselo přistoupit k evakuaci celkem až 220 osob. Z ulice Nedakoničky nejvíce, a zde to bylo 141 osob, Dolní baráky 23, Lesní 28, Ostrožská 24 a z oblasti Samota 4. Evakuovaní občané se spolu se svým majetkem a zvířaty přesouvali ke svým příbuzným, přátelům či do místní Sokolovny. Později i těm občanům, kteří své příbytky měli zcela poškozeny nabídl obecní úřad využití náhradního ubytování v místním sportovním areálu „Stadion“. Při evakuaci a záchraně osob a zvířat pomáhal obecní úřad, dobrovolní hasiči obce, ale i vojsko z různých koutů republiky. Na zabezpečovacích pracích na poškozené pravobřežní hrázi odlehčovacího ramene řeky Moravy, které spočívaly v sanaci břehové nádrže se podílel obecní úřad ve spolupráci se správcem toku - Povodím Moravy s.p. a také vojáci z posádek Bzence, Klatov a Hodonína, celkem v počtu asi 60 mužů.
Mimořádnou pomoc poskytli také hasiči hasičského záchranného sboru ze Znojma, Českých Budějovic, Hodonína, Tábora, Kyjova, Ždánic, dobrovolní hasiči z Moravského Písku, Mistřína, Žeravic, v součinnosti s okresní povodňovou komisí celkem okolo 80 mužů. Policisté ČR také pomáhali při ostraze evakuovaných domů. V době přírodní katastrofy pomáhali také spoluobčané obce, kteří se podíleli na zachraňování a ochraňování majetku v zatopeném území či opravě poškozené hráze odlehčovacího ramene řeky Moravy, a dvě soukromé osoby poskytly své motorové čluny. Hladina vody při této přírodní katastrofě dosahovala nejvýše 172,90 m nad mořem, pevný výškový bod státní nivelace na budově základní školy má hodnotu 178,69 m nad mořem, a jak je tedy zřejmé, tento přírodní živel dosahoval velkých rozměrů. V katastrálním území obce bylo zatopeno celkem 1506 hektarů půdy a celková škoda této katastrofy byla odhadnuta zhruba na 60 milionů korun. Nejvíce zaplaveným rodinným domem byl dům pana Jana Zásměty, který měl vodou narušenou statiku tak, že za několik dnů od první záplavové vlny nevydržel na svých základech a zřítil se k zemi.
Od roku 1997 zažil Moravský Písek ještě jednu jarní povodeň, a to v roce 2006, ta však byla oproti roku 1997 jenom malým připomenutím a díky vystavěné protipovodňové hrázi, která byla dokončena v roce 2005, se tak velká voda zastavila před její barikádou. Někteří občané však uvádějí, že vodu měli na svých zahradách kvůli spodní vodě. Shrnutí Povodně v roce 1997 výrazně zasáhly obec a způsobily značné škody na soukromém majetku obyvatel. Moravský Písek je však ohrožován v případě velké vody nedalekou řekou Moravou, která se nachází v katastrálním území obce Nedakonice, Uh. Ostroh a Veselí nad Moravou, a také jejím odlehčovacím ramenem, tzv. Novou Moravou. Velká voda tedy v roce 1997 zasáhla obec ve dvou vlnách, nejprve ze směru obce Nedakonice, kde se již řeka Morava rozlila mimo své koryto a postupovala dále až k obci Moravský Písek, kde nedaleký Polešovických potok už nestačil přívaly velké vody převádět, a tak došlo k zaplavení obce v místě Nedakoničky, kde bylo zasaženo 42 domů. Mobilní ochranné hráze, které byly záměrně instalovány, aby ochránily další rodinné domy před touto katastrofou, z počátku odolávaly tomuto živlu, ovšem do doby, než přišla druhá záplavová vlna od Uherského Ostrohu, která byla zapříčiněná protržením hráze odlehčovacího ramene řeky Moravy. Tímto došlo k zaplavení dalších domů a oblastí. Celkem bylo evakuováno 220 osob, občané tak museli pobýt mimo svůj domov v různých intervalech, někteří dny a někteří měsíce. V katastrálním území obce bylo zaplaveno celkem 1506 hektarů půdy a celková škoda této přírodní katastrofy byla vyčíslena zhruba na 60 milionů korun. Naštěstí se tato přírodní katastrofa v obci obešla bez přímých ztrát na životech, ovšem u některých občanů se kvůli tomuto prožitku zhoršil zdravotní stav a většina obyvatel má z této katastrofy neustálý strach a obavy.